Historie programovacích jazyků
Jedná se o fascinující příběh o tom, jak lidé postupně vyvíjeli nástroje a metody pro komunikaci s počítači.
Pojďme se podívat na stručný přehled klíčových milníků
Počátky: Mechanické počítače a algoritmy
V 9. století, jistý Al-Chorezmí formuluje základy algoritmů, které jsou základním stavebním kamenem programování.
1843: Ada Lovelace, matematička, vytvořila první algoritmus pro analytický stroj Charlese Babbage. Je považována za první programátorku.
40. léta: První programovací jazyky
1940–1945: S nástupem elektronických počítačů vznikají první strojové kódy a instrukce psané v binárním systému.
1949: Jazyk Assembly, nízkoúrovňový jazyk, který překládá příkazy do strojového kódu.
50. léta: Počátky pokročilejších programovacích jazyků
1957: Jazyk FORTRAN (FORmula TRANslation) od IBM – první široce používaný jazyk, navržený pro vědecké a technické výpočty.
1958: Lisp, vytvořený Johnem McCarthym, zaměřený na umělou inteligenci.
1959: COBOL (Common Business Oriented Language) – jazyk zaměřený na obchodní aplikace, vytvořený pod vedením Grace Hopper.
FORTRAN (zkratka pro FORmula TRANslation) byl navržen v roce 1957 společností IBM a jeho hlavním cílem bylo umožnit snadnější a rychlejší psaní programů pro vědecké a technické výpočty. Díky své specializaci na práci s čísly a maticemi je dodnes využíván v oblastech, jako je numerická matematika, simulace fyzikálních systémů nebo výpočty proudění tekutin (CFD).
60. léta: Rozvoj a specializace
1960: ALGOL (ALGOrithmic Language), důležitý jazyk pro akademické účely, který ovlivnil další jazyky jako Pascal a C.
1964: BASIC (Beginner’s All-purpose Symbolic Instruction Code) – jednoduchý jazyk pro výuku programování, vytvořený Johnem Kemenym a Thomasem Kurtzem.
Thomas Kurtz (1928-2024)
Kurtz a Kemeny – přínos a inovace těchto devou chlapíků ve světě informatiky ukazují na výjimečnou inteligenci a schopnosti, zejména v oblasti vzdělávání a technologií. Kurtz i Kemeny věřili, že počítače by měly být přístupné každému, nejen odborníkům, což bylo v té době revoluční myšlenkou.
70. léta: univerzálnost a modularita
1970: Pascal, navržený Niklausem Wirthem, zaměřený na strukturované programování.
1972: C, vytvořený Dennisem Ritchiem, jazyk pro systémové programování a operační systémy, například UNIX.
1978: SQL (Structured Query Language), standard pro práci s databázemi.
80. léta: objektově orientované programování
1980: Smalltalk, první čistě objektově orientovaný jazyk.
1983: C++, rozšíření jazyka C o objektově orientované prvky, vytvořené Bjarne Stroustrupem.
1987: Perl, univerzální skriptovací jazyk pro zpracování textu.
90. léta: éra internetu
„Devadesátky“ byly érou dynamického vývoje programovacích jazyků, zejména kvůli rozmachu internetu, nových technologií a operačních systémů. Mnoho dnes používaných jazyků vzniklo právě v této dekádě. Níže je přehled klíčových programovacích jazyků, které se objevily nebo dominovaly v 90. letech
1991: Python, navržený Guidem van Rossumem, oblíbený pro svou jednoduchost a čitelnost.
Využití: Skriptování, datová analýza, umělá inteligence, vývoj webových aplikací.
Klíčové vlastnosti:
– Jednoduchá a čitelná syntaxe.
– Vysoká všestrannost díky rozsáhlé knihovně modulů.
– Dynamické typování.
Dnešní význam: Jeden z nejpoužívanějších jazyků v oblastech datové vědy a strojového učení.
1991: Visual Basic, vyvinutý Microsoftem, umožňující snadnou tvorbu aplikací.
1995: Java, vytvořený Sun Microsystems, populární pro multiplatformní aplikace.
Klíčové vlastnosti: „Napiš jednou, spusť kdekoli“ (Write Once, Run Anywhere) díky virtuálnímu stroji JVM.
– Silná objektově orientovaná struktura.
– Bezpečnost a správa paměti díky garbage collectoru.
Dnešní význam: Jeden z nejpopulárnějších jazyků, používaný pro Android aplikace.
1995: PHP, navržený Rasmusem Lerdorfem, jazyk pro tvorbu dynamických webových stránek.
Využití: Dynamické webové stránky, serverové skriptování.
Klíčové vlastnosti: Snadná integrace s databázemi (MySQL). Jednoduchý jazyk pro začátečníky.
Velká popularita v rámci systémů pro správu obsahu (např. WordPress).
Dnešní význam: Stále používaný pro webový vývoj, zejména v kombinaci s LAMP stackem.
1995: JavaScript, vytvořený Brendanem Eichem, klíčový jazyk pro vývoj webových aplikací.
Využití: Interaktivní webové stránky.
Klíčové vlastnosti:
– Dynamický a interpretovaný jazyk.
– Snadná integrace s HTML a CSS.
– Schopnost běžet na vašem PC i na serveru zároveň (s pozdějším vznikem Node.js).
Dnešní význam: Klíčový jazyk pro front-end i back-end vývoj.
21. století: moderní programovací jazyky
21. st. nám přineslo mnoho nových programovacích jazyků a také významné vylepšení těch existujících. Důraz se klade na bezpečnost, jednoduchost, efektivitu a schopnost zvládat paralelní a distribuované výpočty. Moderní jazyky se často zaměřují na specifické potřeby, jako je vývoj webových aplikací, mobilních aplikací, datová analýza nebo strojové učení.
1. C#(2000)
Vytvořil: Microsoft
Využití: Vývoj aplikací na platformě .NET, desktopové, webové a herní aplikace.
Klíčové vlastnosti: Silně typovaný, objektově orientovaný jazyk. Úzce spojený s platformou .NET a Visual Studio. Široce používaný v herním vývoji (např. Unity).
Dnešní význam: Velmi populární pro vývoj v ekosystému Microsoftu.
2. Go (2009)
Vytvořil: Google (Robert Griesemer, Rob Pike, Ken Thompson)
Využití: Vývoj backendových aplikací, distribuovaných systémů a cloudových služeb.
Klíčové vlastnosti: Jednoduchá syntaxe, vysoký výkon a podpora paralelismu (gorutiny). Staticky typovaný jazyk se snadným spravováním paměti. Vhodný pro systémy s vysokou zátěží.
Dnešní význam: Oblíbený v moderních cloudových řešeních.
3. Swift (2014)
Vytvořil: Apple
Využití: Vývoj aplikací pro iOS, macOS, watchOS a tvOS.
Klíčové vlastnosti: Jednoduchý a bezpečný jazyk s moderní syntaxí.
Vysoký výkon, ale snadnější než Objective-C. Podpora funkcí, jako je bezpečnost práce s pamětí a typy.
Dnešní význam: Hlavní jazyk pro vývoj v ekosystému Apple.
4. Rust (2010)
Vytvořil: Mozilla (Graydon Hoare)
Využití: Systémové programování, aplikace s vysokými nároky na bezpečnost a výkon.
Klíčové vlastnosti: Zaměření na bezpečnost paměti (nulová pravděpodobnost chyb typu segmentation fault).
Budoucnost? zde můžeme jen hádat a domnívat se
Blízká budoucnost je pravděpodobně v kvantových počítačích, hybridizaci programovacích jazyků a umělé inteligence. Spolu s tím bude muset dojít k adaptaci nebo vzniku nových programovacích jazyků, které budou schopné efektivně využívat kvantové vlastnosti, jako jsou superpozice, provázanost a kvantové brány.
Eduard Ševerja
Tel: 734 713 084
Email: wikilist@wikilist.cz